Je to dům – krásný dům – s vlastním pozemkem – žádné právo stavby!

V tomto domě jsem vyrostl a vždy jsem se tam cítil velmi dobře.

Teď nastal čas ho prodat. Proto ho nechci popisovat obvyklými velkými slovy realitních inzerátů, ale raději prostě vyprávět, co se mi na tomto domě líbí – a upřímně říci, co by měl budoucí majitel vědět.

Dům nabízí dostatek prostoru pro rodinu se dvěma dětmi. Před domem se nachází parkovací místo – velmi praktické pro nakládání i vykládání – a navíc garáž s dalším parkovacím místem před ní.

Když vstoupíte do domu, kuchyň je nalevo. Disponuje praktickým průchozím otvorem vedoucím do obývací/jídelny. Kdo dává přednost opravdu otevřenému prostoru, může zeď jednoduše odstranit. Naši sousedé to udělali – a vypadá to opravdu dobře.

Přímo přes krásně dlaždicovou chodbu se dostanete do obývací/jídelny, kde se nachází nádherná parketová podlaha z masivního dřeva. Díky široké skleněné stěně s dveřmi vedoucími na terasu je místnost velmi světlá. Terasa je částečně zastřešená a má navíc i markýzu. Z ní máte výhled na západ přes zahradu – a od poledne už na zahradu dopadá slunce.

V prvním patře najdete rodičovskou ložnici s krásným zastřešeným balkonem a výhledem na zahradu, další pokoj – můj bývalý dětský pokoj – a koupelnu.

Koupelna byla nedávno zrekonstruována, a to můj otec – dopadlo to krásně. Má bezbariérovou sprchu a je dostatečně moderní, aby podle mého názoru nemusela být dále měněna.

Schody vedou do podkroví, které je kompletně upravené a obyvatelné. Kvůli příliš malému oknu se však nepočítá do oficiální obytné plochy.

I přesto jsem tento prostor vždy vnímal jako světlý a prostorný. Boční prostory pod šikmými stropy nabízejí spoustu úložného místa a navíc je zde i malá dodatečná místnost. Pro rodinu je to obzvlášť praktické – protože úložného prostoru nikdy opravdu nemůžete mít dost.

Samozřejmě je zde také sklep. Nachází se tam prádelna a spousta místa pro věci, které nepotřebujete mít stále po ruce. Pod terasou je ještě další velká sklepní místnost – ideální pro zahradní nářadí a mnohé další věci.

Dokonce zde existuje i malá místnost oddělená od prádelny se sprchou – velmi praktická k osprchování špinavých dětí, než zase vyběhnou do obývacího pokoje.

Proč tedy prodávám dům, na který mám takové vzpomínky?

Co bych ještě řekl?

Je to dům – krásný dům.

Není to novostavba, není to dokonalá luxusní nemovitost a rozhodně to není dům pro někoho, kdo by vůbec nechtěl nic měnit.

Ale je to dům s prostorem, velkou zahradou, garáží, terasou a balkonem. Dům, který sloužil jako domov po mnoho let.

Především je to však dům, se kterým mám spojené osobní vzpomínky.

Vyrůstal jsem zde a byl jsem tu šťastný.

A proto bych se potěšil, kdyby si ho koupil někdo, kdo nevidí jen metry čtvereční a energetické hodnoty, ale dokáže rozpoznat potenciál tohoto domu – a nakonec v něm bude bydlet s takovou radostí, jako jsem to dělal já a stal se v něm šťastným.

Zvláštností ve čtvrti Birken je:

Dům stojí na vlastním pozemku – není to na bázi práva stavby. Můj otec tehdy pozemek odkoupil a udělal to skvěle. V této oblasti to není samozřejmostí a podle mého názoru je to významná výhoda oproti mnoha obdobným domům v bezprostředním okolí.

A pak tu je zahrada.

Je krásně prostorná. Jako děti jsme si tam skvěle hráli. Dnes je zde velká jabloň a záhony, kde můžete pěstovat zeleninu nebo sázet květiny. Měli jsme to všechno – bylo to vždy velmi pěkné.

Další zvláštností je, že mezi pozemky nejsou žádné vysoké ploty ani živé zídky, což zahradu ještě zvětšuje a činí ji volnější. Samozřejmě tu najdete i malou zahradní kůlnu na sekačku a zahradní nářadí.

Lokalita je pro mě snem.

Blízkost k Röhrensee a studentskému lesu jsem miloval již jako dítě.

Na kole to trvá asi dvě minuty do kiosku u jezera: zajít na zmrzlinu, chvíli posedět u vody a poté projet studentským lesem – prostě nádherné.

I okolí Röhrensee se výrazně proměnilo. Z dřívější spíše buržujské restaurace Röhrensee se stal opravdu pěkný setkávací bod. Dnes tam najdete burger restauraci Hanskaschber s koktejlovým barem a městskou pláž s mnoha skvělými akcemi.

V opačném směru se hned za rohem rozkládá univerzitní areál.

A přesto tu bydlíte klidně na okraji města. Do centra se dostanete rychle – autem, na kole, pěšky nebo městským autobusem. Zároveň máte Röhrensee, studentský les a spoustu zeleně prakticky přímo před domem.

Blíže k přírodě a zároveň k centru města se v Bayreuthu téměř nebuduje.

A teď k věci:

Dům byl postaven v roce 1960. Některé části byly během let modernizovány, jiné si však stále zachovávají „šarm“ šedesátých let. Je obyvatelný – má elektřinu, teplou vodu a topení.

Kdo hledá kompletně zrekonstruovaný, dokonale izolovaný dům s moderní technikou a nízkou spotřebou energie, tu to nenajde.

Naopak, kdo hledá dům, do kterého se dá ihned nastěhovat a který lze postupně přizpůsobovat vlastním představám, získá zde zajímavý základ.

Několik nových podlah a čerstvá barva by domů jistě prospěly. Také topení a technika neodpovídají dnešnímu standardu novostaveb – to je dobré vědět.

Dříve se dům vytápěl uhlím – to si dokonce ještě pamatuji. Později byla přidána akumulační kamna. Původní topení je stále funkční. Při nedávné kontrole topných zařízení mi příslušný komínník potvrdil, že může být nadále využíváno jako nouzové topení. Přestavba by byla rovněž možná a umožnila by vytápění domu tímto způsobem.

To znamená: Kdo by chtěl z domu udělat moderní a obzvlášť energeticky efektivní domov, bude si jistě muset investovat.

Ale nemusíte všechno dělat hned první den.

Můžete se nastěhovat, bydlet a dům si postupně přizpůsobovat podle sebe.